O víkendu 17.-19. 10. se někteří z roverů vydali vzdělávat na Poradní skálu do Mnichovic. To je vzdělávací akce pro vedení světlušek a vlčat. Jiní z nás se podíleli na organizaci, nebo pomáhali s přípravami během celé akce. Rozhodně jsme se vzdělali a taky se potkali s kamarády z jiných středisek.

Pár poznatků od našich nově vzdělaných vedoucích ????

Helča: Za mě Poradní skála fajn akce. Místo pro sdílení zkušeností a starostí. Zjištění, že spoustu věcí jde vysvětlit jednoduše. A nebát se víc zapojit děti do práce, programu, diskuse na různá témata. Dívat se očima dětí nám svěřených.

Fráňa: Rady a tipy na schůzky. Poznání nových skvělých lidí.

Aply: V jednoduchosti je krása a šestkový systém není tak složitý, jak vypadá, vím, kde končí vlčácký program a začíná skautský.

V pátek 19.9. se naše středisko zúčastnilo akce Kotlíkové guláše. To znamenalo uvařit guláš na ohni a v kotli. Naštěstí náš kuchařský tým (Bára, Anička a Jana) se ničeho nezalekl! Výhodu oproti ostatním týmům jsme měli už ze začátku a tou byl pilný trénink v zapalování ohně. Vaření probíhalo v podstatě bez problémů a guláše bylo dostatek. Akce se dala vyhodnotit jako úspěšná a zda se zúčastníme i příští rok ještě uvidíme.

O den později (v sobotu) jsme připravili pár aktivit na náměstí v Českém Brodě. Kromě lukostřelby a šifer se kolemjdoucí mohli kouknout do tee-pee, které brzy ráno postavilo naše reprezentační vedení, které se kvůli tomu obléklo do kroje. V kroji vydrželi po celý den, a to i přes 30stupňová vedra. Hlavní zúčastnění tedy byli Pakůň, Bíťa, Helča a Minem.

V neděli 14. září se konala první výprava nově založeného oddílu benjamínků skautského střediska Ing. Ládi Nováka v Českém Brodě.

Kdo věřil předpovědím počasí, že "přece odpoledne pršet nemá" velice se spletl... Ale od začátku! Zahájili jsme v parku na Škvárovně – noví benjamínci si zahráli nějaké seznamovací hry a naučili se svůj oddílový pokřik "Cvrk! Cvrčci!". Pak každý našel v trávě svého vlastního cvrčka. Následně děti, rodiče a my, vedoucí vyrazili na vlak směr Poříčany, kde mělo začít naše putování. Na nádraží v Poříčanech jsme si rozdali "klíšťata", což byly kolíčky, které jsme si celou cestu měli nenápadně navzájem připínat na oblečení. Ne všem se dařilo zůstat při tom úkolu v utajení (někteří po klíšťatech přímo toužili a nenechávali je na kamarádech dlouhou "přisátá"). Než jsme ale ušli kousek, přišlo to, co jsme tušili, že nadejde, a čeho jsme se obávali – velký liják. Oblékli jsme pláštěnky, vytáhli deštníky (kdo neměl kapuci, omotal si kolem hlavy tepláky!) a vyrazili jsme dál v rytmu „Prší, prší jen se leje...".

Do Klučova jsme šli po červené turistické značce po tzv. Kudrnáčově cestě – pojmenované na památku archeologa Jaroslava Kudrnáče, který zde objevil středověké slovanské hradiště. Tajuplná atmosféra hradiště byla ideální pozadí k setkání se Strážkyní cvrčků, která rozdělila děti na dva týmy – skupinku Ježčat a Medvíďat (takhle rozdělení budou také na schůzkách – Medvíďata v pondělí a Ježčata v úterý), ve kterých děti musely absolvovat následující úkoly: postavit domeček pro cvrčky, zazpívat písničku, ve které se objevuje určitě slovo (např. louka), přinést Strážkyni krásný kamínek, nebo předvést medvídě a ježka. Po zdárném splnění všech úkolů noví benjamínci vyzvedli poklad, který na ně čekal pod jedním ze šípkových keřů – krásné "Pěšinky", které budou provázet děti v jejich dobrodružství ve skautu.

Mezitím, co Ježčata a Medvíďata plnily úkoly a hledaly poklad, rodiče se dozvěděli základní informace o tom, jak budou probíhat schůzky benjamínků a co děti budou potřebovat. Pak jsme se všichni vydali dolů z kopce a ve veselé náladě urazili poslední kus cesty na nádraží v Klučově. Konečně taky vykouklo sluníčko a do konce jsme mohli vidět duhu!

Na nádraží děti obdržely do Pěšinek nálepku s luční kobylkou. Po návratu do Českého Brodu nás čekal už jenom závěrečný pokřik "Cvrk! Cvrčci!" a unavení, ale šťastní a plní dojmů z prvního společného dobrodružství jsme se vrátili domů.

Martyna „Marty“ Žáková

V 8:30 jsme se sešly v Dolánkách, kam jsme jely pomáhat na Turisťáky. Rozložily jsme několik laviček, stan a nadále jsme se rozdělily na několik skupinek a vydaly se na stanoviště. Kolem jedné hodiny si pro nás přijelo šéfovo auto a začly jsme sbírat fáborky, azimuty a papírové stanoviště. Samosebou jsme se rozdělily abychom stihly posbírat všechny trasy. Když jsme dokončili naše sběratelské poselství tak nám zbývalo jen si vzít krosny, nalézt do auta a hurá do klubovny užít si zbytek akce. Tedy, nejdříve nám zbývalo dokončit nástěnky družinek kterých je po nějaké té době více než jedna. Poté si nové skautky sudělali otočná kolečka na šifru a ty co letos slibovaly si vypálily dřevěná kolečka ke slibovému ohni. Pak jsme si rozložily spaníčko a mohly jsme se koukat na film, který pro nás byl překvapením, aneb tím co vybralo naše vedení. A to byl Malý indián ve městě. Poté co filmík skončil jsme šly spát. Kolem osmé ráno jsme se probudily a shruba o hodinu později jsme si pustili další film- Pravá blondýnka. Po skončení filmu jsme si zabalily a začaly uklízet.

Letní tábor našeho skautského střediska měl letos velkolepé téma – Objevení Ameriky. Děti se proměnily v dobyvatele a indiány, soupeřily i spolupracovaly, hrály spoustu her. Objevovaly nová místa během výletů a vyrazily i na vícedenní výpravy s přespáním v lese. Vyzkoušely si, jaké to je spoléhat se na kamarády, obstát v přírodě a užít si spoustu dobrodružství. Nesměly chybět ani večery u ohně během kterých jsme si zazpívali nebo se zamýšleli nad různými tématy. Děti spěšně zvládly všechny táborové výzvy jako je například postavit táborák nebo rozluštit indiánskou řeč. Během workshopů zaměřených na nejrůznější témata si vyrobily mechária, upekly trdelník na ohni nebo kreslily na kamínky. Celý program vyvrcholil závěrečnou bitvou mezi dobyvateli a indiány, kterou těsně vyhráli indiáni, když dobyvatelům spálili všechny lodičky.

Skauti a skautky si během třetího týdne zažili některé etapy z české historie od konce druhé světové války až po pražské jaro. Během tábora si děti vyzkoušely stravování na základě potravinových lístků, pobyt v komunistickém vězení nebo si v týmech USA a SSSR zasoutěžily o dobytí českých měst. Získali tak nejen zábavu, ale i zamyšlení nad tím, co pro nás svoboda znamená.

Tábor si užili jak vedoucí, tak děti a domů si kromě špinavých bot odvážíme i spoustu nových zážitků a dobrodružství. Už teď se těšíme, kam nás společná cesta zavede příští rok!

V pátek odpoledne jsme vyjeli vlakem do Kolína, kde jsme se potkali s kamarády Poutníky. Dále jsme pokračovali do Havlíčkova Brodu. Tam jsme se ubytovali ve zdejší skautské klubovně. Večer po příjezdu jsme si zahráli seznamovací hru. K večeři jsme měli bagetu s máslem a se salámem. Večer jsme hráli hry. V sobotu ráno, po snídani jsme si povídali a hráli hry o 10 skautských zákonech. Potom polovina šla vařit oběd a ostatní měli workshop o hospodaření s penězi. Po programu byl k obědu buřtguláš. Odpoledne byl skrytý příběh, kde jsme chodili po městě. Potom jsme hráli fantoma. Po hře druhá polovina šla do kuchyně a zas ostatní měli workshop. K večeři byla sýrová polévka s těstovinami podle šéfkuchaře venkuvera. Po jídle jsme hráli az-kvíz hru. Večer jsme hráli společenské hry. V neděli jsme snídani müsli s mlékem. Vyluštili jsme šifru a ta nás zavedla k dotazníku na tuto akci. Potom jsme si zabalili, uklidili jsme klubovnu a vydali jsme se na cestu zpátky.

Akci vidíme jako vydařenou. Líbily se nám večerní aktivity a vaření. Úklid byl moc náročný a dlouhý. Skautské desatero nás velice poučilo. A 'určitě' si to zapamatujte. A chceme levnější mrkve a mléko zdarma.

-            Děti z akce

Ahoj,
 
poslední dubnový víkend se nám povedlo vyrazit na vandr ve složení Mazy, Minem a Jáchym a poznat se s rovery a rangers z Mnichovic ve složení Australan, Medvěd, Gepard, Indián, Sherlock a jako nedělní podpora nás doprovodili zpět i rangers Nšo-či a Hanietu. Mnichovští naplánovali nádhernou trasu převážně po naučné stezce kocoura Mikeše, my se odvděčili uvařením večeře na ohni, vepřovka a kolínka vždy potěší. Cestu jsme protkali několika hrami se zapojením všech smyslů i nesmyslů. Studovali a dokonce i ochutnali jsme jedlé luční byliny a pozorovali vesmír pomocí super dalekohledu skvělého Australana. Vše jsme zakončili blbnutím na workoutovém hřišti. Poznali jsme moc fajn lidi a budeme se těšit někdy zase.
 
 

V sobotu 29. 3. se skauti a skautky vydali na Svojsíkův závod, který se konal ve Starém Kolíně. Děti si závod užily! Skautky nejvíce zaujala kontrola s opilcem, kde měli vyřešit, jak by se měli zachovat, kdyby se v této situaci ocitly. Po provedení zpětné vazby si potvrdily, že se hćhtějí zlepšit ve zdravovědě. Zajímavým stanovištěm byla plavba na loďce. Skautky se umístily na 5. místě a skauti na 1. v nezávodní kategorii.

Ani letošní první jarní den jsme nezapomněli a sešli se v parku u kolotoče. Stejně jako minulé roky jsme si v kraťasech a s úsměvem na rtech zacvrnkali kuličky. Z mladších oddílů byla účast hojná, skauti a skautky vyslali pouze pár zástupců. Všichni jsme si akci velmi užili a doufáme, že letošní jaro bude stejně pěkné, jako první jarní odpoledne.

Vábení přicházejícího jara nás natolik vábilo, že jsme nelenili a vydali se na naše druhé tábořiště v Kácovci.
 
Zatímco Jáchym a Johny se pustili do hraní si na archeology a dělali vykopávky podél kamen, tak Mazy s Márou řešili nelehký úkol, jak přidělat digestoř pro budoucí krbík.
Společnost nám dělal Šéf a jeho pes Bart, jenž zajistil výborné papání poslané od manželky Haničky a sám pro nás na večer ugriloval několik naložených masíček, jako chlepskou odměnu.
My jsme mu na oplátku zapěli pár smutných písní a následně ozkoušeli kvalitu zateplení našich spacáků a i když bylo venku pod nulou a uvnitř bylo o dosti lépe, tak spacáky se osvědčili a všem se nám spalo jako v pohádce.
 
První co se nás po návratu zeptali bylo: "Betonovali jste? Jasně že jo a nejen to, jeli jsme Honkerem, grilovali v krbu, hráli na kytaru a kochali se probouzející přírodou na samotě Kácovce".

 

Mezinárodní den žen letos holčičí vedení oslavilo výletem do Prahy na brafitting. Zúčastnilo se nás celkem 12 a všechny si to moc užily! Společně jsme se shodly, že se nám tento nápad líbí a určitě podnikneme něco podobného. Všechny jsme si koupily minimálně jednu podprsenku ;) 

Prosinec je měsíc spíše indoorových akcí a především vánočních a mikulášských besídek všech našich oddílů. Naše oddíly skautek a skautů to letos ale udělaly trochu jinak…

V sobotu 7. prosince uspořádalo vedení skautek a skautů mikulášskou výpravu. Nebyla to žádná tradiční mikulášská besídka, jak by si čtenář mohl představovat, nenavštívil je čert s andělem a Mikulášem, nerecitovaly se básničky a nerozdávalo se uhlí, čokoláda ani mandarinky. Skauti a skautky totiž strávili celý tento mikulášský víkend aktivně a z velké části venku pod širým nebem. Tato mikulášská akce odstartovala v sobotu na Chanosce, kde si celá banda zahrála hromadu her včetně klasických her jako na babu či na schovku, a skauti potrénovali své fyzické dovednosti a s vedoucími si zalezli na lezecké stěně. Následoval hromadný přesun – Kobliha, jejíž účast byla velkým překvapením, celou skupinu převezla z Brodu do ekocentra Vrátkov. V ekocentru se našich skautek a skautů ujal schopný a sympatický průvodce Kuba a provedl je lesem. Povyprávěl jim o vánočních tradicích a ukázal jim zblízka zimní les. Na stromky v lese pak kluci a holky rozvěsili vánoční slaměné ozdobičky. Pak si všichni opekli buřty a z větviček vytvořili ozdobu stromů. Na místě v lese, které nám Kuba ukázal, zapálili svíčku za zesnulé a zavzpomínali na ně. 10 skautek a skautů plus jejich vedoucí pak ze soboty na neděli přespali na Chanosce až do neděle, kde pak dopoledne víkendovou „besídku“ zakončili a pokračovali každý domů.

Prosinec je měsíc spíše indoorových akcí a především vánočních a mikulášských besídek všech našich oddílů. Naše oddíly skautek a skautů to letos ale udělaly trochu jinak…

V sobotu 7. prosince uspořádalo vedení skautek a skautů mikulášskou výpravu. Nebyla to žádná tradiční mikulášská besídka, jak by si čtenář mohl představovat, nenavštívil je čert s andělem a Mikulášem, nerecitovaly se básničky a nerozdávalo se uhlí, čokoláda ani mandarinky. Skauti a skautky totiž strávili celý tento mikulášský víkend aktivně a z velké části venku pod širým nebem. Tato mikulášská akce odstartovala v sobotu na Chanosce, kde si celá banda zahrála hromadu her včetně klasických her jako na babu či na schovku, a skauti potrénovali své fyzické dovednosti a s vedoucími si zalezli na lezecké stěně. Následoval hromadný přesun – Kobliha, jejíž účast byla velkým překvapením, celou skupinu převezla z Brodu do ekocentra Vrátkov. V ekocentru se našich skautek a skautů ujal schopný a sympatický průvodce Kuba a provedl je lesem. Povyprávěl jim o vánočních tradicích a ukázal jim zblízka zimní les. Na stromky v lese pak kluci a holky rozvěsili vánoční slaměné ozdobičky. Pak si všichni opekli buřty a z větviček vytvořili ozdobu stromů. Na místě v lese, které nám Kuba ukázal, zapálili svíčku za zesnulé a zavzpomínali na ně. 10 skautek a skautů plus jejich vedoucí pak ze soboty na neděli přespali na Chanosce až do neděle, kde pak dopoledne víkendovou „besídku“ zakončili a pokračovali každý domů.

Dnes skautky vyrazily na výlet do Kostelce nad Černými Lesy do obory a pěšky do Brodu. Po cestě bylo hodně sněhu a cestou z kopce to trochu klouzalo. Výlet jsme si užily a těšíme se na další akce!

V sobotu 18. ledna jsme se s vlčaty sešli ve studeném ránu na nádraží. Vlakem jsme se přesunuli do Prahy na Masarykovo nádraží, odkud jsme šli pěšky k Václavskému náměstí, a pak už jen pár metrů do Muzea fantastických iluzí. Venku jsme si ještě dali rychlou svačinu, a pak už zamířili se zakoupenými vstupenkami dovnitř. Po chvilce jsme se rozdělili na menší skupinky a prošli jsme turniketem do samotné expozice. Ze začátku všechny naprosto uchvátily stroboskopické iluze. Také nás nadchla spousta fotografických iluzí, hledání postav a obličejů v obrázcích a spousta dalších iluzí a efektů. Potom, co jsme prošli celé muzeum, jsme si dali oběd a vyrazili směrem Pražský hrad. Po cestě jsme si ukazovali různé zajímavosti Prahy a říkali si zajímavá fakta. Když jsme dorazili na hrad, prohlédli jsme si zvenku katedrálu svatého Víta. Potom jsme se rozdělili na 2 skupiny tak, aby každá měla telefon s mapami. Skupinky dostaly za úkol dojít do Palladia, přičemž mohly používat právě navigaci v telefonu. Cesta šla oběma skupinám až nečekaně dobře, do cíle došli bez bloudění a bylo zapotřebí jen malinké pomoci vedoucích. V Palladiu jsme pak chvilinku poseděli, odpočinuli si a vyrazili na vlak směrem zpátky domů.

Ve čtvrtek jsme šli na vlak do Kolína, pak jsme přestoupili na vlak do Staré Paky a nakonec jsme dojeli do Lomnice nad Popelkou. Večer jsme si zahráli poznávací hry s kamarády z Prahy. ,,Po večerce jsme šli brzo spát". V pátek Tobík, Zůza a Elí vařili rizoto, bohužel bez masa. Ostatní, kteří nevařili, šli bobovat na kopec, kde nebylo moc sněhu, ale jízda to byla parádní. Po bobech jsme šli jíst. ,,Moc nám chutnalo." Odpoledne jsme šli bruslit na stadion, kde jsme si udělali společné foto. Večer jsme šli do kina na film Peddington v džungli. Kino se všem líbilo. K večeři jsme měli kuře s rizotem. V sobotu jsme šli na procházku na rozhlednu s lyžařským skokanským můstkem. Cestou jsme si sjeli pár kopečků na bobech. Potom jsme bobovali na kopci se skokánkem a krtinci, kde to jezdilo úplně nejlíp. Cestou zpátky jeli skauti po hrbolech na poli a dobobovali až na kraj města. K obědu jsme měli noky se špenátem. Po jídle jsme šli bruslit, a na bruslích jsme si zahráli na babu. Večer jsme po skupinkách hráli deskové hry. K večeři Radek, Leonka a Rút uvařili špagety s rajčatovou omáčkou. V neděli ráno nám k snídani se zpožděním Povondra, Kája a Tóňa připravili chleba s čokoládovým krémem. Po snídani jsme si zabalili věci a uklidili klubovnu do původního stavu. Potom nás čekala jen dlouhá cesta domů. Takže jsme si Pololetky moc užili.